„S“ jako spolupráce – zažehla Spondeu i její rozlet

Spondea letos slaví dvacet let své existence. Klíčovým prvkem její historie byla především spolupráce napříč obory i organizacemi. A právě motto SPOLUPRÁCE jsme vybrali jako první téma série článků, stejně jako písmeno S je prvním v názvu organizace Spondea.

Mohla by Spondea odvádět svoji výjimečnou práci jako osamělý voják v poli nebo jako izolovaný článek soustavy? Rozhodně ne, takto není stavěná. Právě díky otevřené spolupráci s dalšími odborníky a organizacemi se Spondea rozrůstala téměř každým rokem a dynamicky měnila svoji tvář.

Díky pověření ministerstva k plnění sociálně-právní ochrany dětí mohla Spondea od roku 2001 kdykoli ubytovat děti v nouzi. V roce 2006 vzniklo DONA centrum pro osoby ohrožené domácím násilím, později přejmenované na Intervenční centrum Brno. V roce 2012 se díky programu ONA dostaly do péče i osoby, které se dopouští agrese vůči svým blízkým. Od roku 2014 funguje program Dítě v centru, který přináší nový pohled na zvládnutí rozvodového konfliktu. Výčet však není ani zdaleka kompletní.

Kromě toho je nutné podotknout, že bez mimořádné spolupráce se sociálním odborem brněnského magistrátu by Spondea možná ani nevznikla. „Od paní Skořupové ze sociálního odboru jsme věděli, že Brno má ve svém plánu zřídit krizové centrum pro děti. O tento projekt jsme měli zájem, ale chyběly nám finance. Právě ona nám hodně pomohla, poskytla nám i připravovaný zákon o sociálně-právní ochraně dětí,“ vzpomíná Dagmar Úlehlová, zakladatelka, dřívější ředitelka a současná projektová manažerka a členka správní rady Spondey.

Úlehlová tak díky spolupráci se sociálním odborem mohla Spondeu v roce 1997 zanést do mapy sociálních služeb. Tehdy jako zařízení, které mělo poskytovat nepřetržitou pomoc ohroženým dětem a které sídlilo v ulici Štefánikova, v budově bývalé zdravotnické školy. Podobná instituce v Brně neexistovala.

Zakladatelka Spondea, o.p.s. Dagmar Úlehlová na mezinárodní konferenci v Brně v roce 2010
Dagmar Úlehlová, zakladatelka Spondea, o.p.s., na mezinárodní konferenci v Brně v roce 2010.

Nové metody, nové kontakty

Záhy se organizace začala rozvíjet. Terapeuti používali nové techniky jako arteterapii a canisterapii, jejich kolegové začali navštěvovat základní školy s preventivními programy, ve Spondey nacházely bezpečné útočiště také matky s dětmi ohrožené domácím násilím. „Postupně jsme vymýšleli odborné know-how a předávali jsme ho dalším odborníkům z praxe,“ popisuje Úlehlová spolupráci na počátku nového milénia.

Zcela nová etapa mezioborové spolupráce odstartovala rokem 2006 a rozšířením Spondey o DONA centrum pro osoby ohrožené domácím násilím. To se rok poté v souvislosti s novým zákonem o sociálních službách přeměnilo na Intervenční centrum Brno.

Mezinárodní konference v Brně v roce 2010.
Mezinárodní konference v Brně v roce 2010.

„Když jsem přišla do Intervenčního centra, měla jsem za úkol navázat spolupráci napříč organizacemi v celém kraji a založit interdisciplinární týmy. Ty měly stmelovat policisty, pracovnice OSPOD, azylové domy a další pomáhající organizace s cílem lepší spolupráce na těžkých případech domácího násilí. Musela jsem všechny oslovit a navštívit, abychom o sobě věděli. Užší spolupráce mezi organizacemi pak ale zachránila mnoho kauz,“ vypráví Jana Levová, současná ředitelka Spondey.

Právě ona a celé Intervenční centrum působily jako pojítko mezi organizacemi. Přispěla také k tomu, že se do interdisciplinárních týmů zapojili státní zástupci. Navázala úzký kontakt se soudkyní Kateřinou Čuhelovou, která k tématu domácího násilí pravidelně publikuje a přednáší. S Vladimírem Vedrou, který v Brně spoluzakládal policejní skupinu specializující se na domácí násilí, pak školila policisty po celém kraji.

„Společně jsme přehrávali modelové situace domácího násilí, tím jsme policisty vtáhli do problematiky. Školení v celém kraji pokračují do současnosti. Spolupracujeme na nich s krajskou metodičkou přes domácí násilí Hanou Klodnerovou,“ objasňuje Levová.

Spolupráce bez hranic

Aby měla intervenční centra po celé republice větší vliv, vznikla Asociace pracovníků intervenčních center, jejíž místopředsedkyní se stala Jana Levová. „Mohla jsem mluvit za všechna intervenční centra, ne jen za jedno. Společně jsme usilovali o změnu zákonů a probíhající praxe. Podařilo se mi také v Asociaci prosadit osmimilionový projekt z Nadace OSF, který měl sloužit ke specializaci a rozšíření působnosti intervenčních center,“ popisuje současná ředitelka organizace.

Spondea v té době získala také přízeň předsedy soudcovské unie Tomáše Lichovníka. „Shodli jsme se, že je potřeba, aby se někdo specializoval na problematiku domácího násilí. Díky němu a dalším jeho kolegům vznikla koncepce odhalování a posuzování případů domácího násilí. Pan doktor Lichovník je kapacita, jeho doporučení mělo pro soudce velkou váhu,“ podotýká Levová.

Aktivity Spondey a jejího Intervenčního centra Brno dokonce přesáhly hranice Česka. V roce 2009 organizace spustila mezinárodní projekt, jehož cílem bylo zkvalitnění služeb v případech, kdy se obětí domácího násilí stane cizinec či cizinka. „Když jsme začali hledat organizace, které pracují s podobným tématem, museli jsme partnerství najít v zemích EU, jež mají delší zkušenost s kosmopolitní společností. Navázali jsme spolupráci s organizacemi v Holandsku, Portugalsku, Německu či Itálii,“ vysvětluje Levová.

Kolegyně na zahraniční stáži ve Frankfurt v roce 2010
Kolegyně na zahraniční stáži ve Frankfurtu v roce 2010.

Na sever i na západ  

Díky spolupráci s Intervenčním centrem Jihlava a dalšími odborníky z Norska, Anglie či Holandska zapracovala Spondea také na tom, aby se její péče o rodiny zasažené domácím násilím stala ještě komplexnější. Do nabídky tak v roce 2012 zařadila program pro osoby nezvládající agresi (ONA).

„Už mezinárodní projekt zaměřený na cizince se snažil na problematiku domácího násilí nahlédnout ze širší perspektivy. Vzešla z toho myšlenka terapeuticky pracovat i s násilnými osobami. Know-how jsme získali především od kolegů z Norska,“ uvědomuje si Levová.

Spolupráce s odborníky však není důležitá jen pro oblast domácího násilí, zasahuje také další klíčové služby Spondey, tedy Centrum rodinného poradenství a Centrum krizové intervence. „Navazujeme pokrokovou spolupráci s pracovníky OSPOD. Nejde nám o kontrolu rodiny, ale dosažení opravdové změny v rodinném systému, přičemž na prvním místě je zájem dítěte. S tím souviselo zřízení možnosti asistovaných kontaktů v roce 2008,“ upozorňuje Levová.

Díky účasti na konferenci v roce 2014 a úzkému kontaktu s holandskou terapeutkou Justine van Lawick se Spondee podařilo zavést program Dítě v centru, novou metodu terapeutické práce s rodinou zasaženou rozvodovým konfliktem. Ta je vyhledávaná nejen v Nizozemsku pod jménem No Kids in The Middle.

Kolegové na zahraniční stáži v Utrechtu v roce 2010.
Kolegové na zahraniční stáži v Utrechtu v roce 2010.

„S Justine jsme navázali opravdu srdečnou spolupráci. Získali jsme si ji naším entuziasmem, profesionálním přístupem a respektem vůči její metodě. Vyučovala nás a pak nám poskytla certifikaci i k uskutečnění lektorského kurzu, abychom její metodu mohli šířit dál,“ líčí Petr Válek, klinický psycholog a jeden z terapeutů programu.

Slovo na závěr

A jak lze shrnout význam spolupráce očima ředitelky organizace? „Historií Spondey se spolupráce vine jako červená nit spojující události a pokroky. Spolupráci rozvíjíme uvnitř týmů, v regionu, na celorepublikové i mezinárodní úrovni. Za každým posunem a vylepšením stojí partneři, se kterými realizujeme projekty a zavádíme inovace. Všech kolegů a partnerů si velmi vážíme. Přáli bychom si, aby rok 2017, ve kterém slavíme dvacáté narozeniny, byl oslavou spolupráce a aby všichni naši partneři, současní i bývalí spolupracovníci slavili spolu s námi,“ uzavírá Levová.

 

Děti, dospívající a rodiče

608 118 088

Osoby ohrožené domácím násilím

739 078 078

Osoby nezvládající agresivitu ve vztazích

725 005 367

Další kontakty
Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial