Program mezinárodní spolupráce v rámci péče o osoby ohrožené domácím násilím z řad imigrantů žijících v ČR

eu

Základní informace

OP Lidské zdroje a zaměstnanost GG 5.1. Mezinárodní spolupráce
Číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/12.00046
Název projektu: Stop domácímu násilí u osob jiných etnik – zavedení nových metod a postupů vrámci spolupráce se zeměmi EU.
Doba realizace projektu: 1. 6.2009 – 30.4.2012

Cílovou skupinou projektu jsou rodiny cizinců žijících na území ČR ohrožení domácím násilím, včetně dětí jako svědků domácího násilí. Projekt reaguje na zkušenosti zpráce scílovou skupinou, reaguje na změny ve společnosti, na rozvoj multikulturního prostředí, stále se zvyšující počet národnostních menšin v celé ČR.

V současné době nefungují v ČR klasické nástroje pomoci osobám jiných etnik ohroženým domácím násilím. Stávající legislativa problematiku domácího násilí řeší, tato je však zatím obtížně aplikovatelná na cílovou skupinu. Prostřednictvím mezinárodního partnerství se hodláme inspirovat a následně aplikovat dobrou praxi v našich podmínkách za stávající legislativy. Prostředkem budou odborné stáže u partnerských organizací, které již mnoho let dosahují vynikajících výsledků při práci s danou cílovou skupinou. V rámci účasti na mezinárodních konferencích bude možnost pohovořit na dané téma i se zástupci jiných organizací působících v rámci EU.

Hlavními přínosy projektu je přenos dobré praxe ze zemí EU, kde systém pomoci cizincům ohroženým domácím násilím již funguje, dále pojmenování oblastí, které je třeba zlepšit, zvýšení povědomí odborné veřejnosti o vážnosti této problematiky a o způsobech jejího řešení, přenos demokratických hodnot jako je rovný přístup a rovné zacházení v komunitách imigrantů žijících na území ČR, navázání spolupráce sorganizacemi, které scizinci pracují a mohou detekovat ohroženou osobu, rozšíření znalostí pracovníků organizace o dovednost tzv. „multikulturní empatie“, rozšíření znalostí a dovedností sociálních pracovníků pomáhajících cizincům o metody práce sosobami ohroženými domácím násilím.

Cíle projektu

  1. Vytvoření metodiky práce s cizinci žijícími na území ČR a jejich dětmi, kteří jsou ohroženi domácím násilím. Tvorba metodiky předpokládá komunikaci se zahraničními subjekty zemí EU, kde dobrá praxe již existuje, dále zahraniční stáže pracovníků organizace a přenos dobré praxe do ČR. Metodika bude mít formu tištěného manuálu a výukového CD.
  2. Implementace metodiky do systému práce s ohroženými osobami – přenos dobré praxe prostřednictvím interdisciplinárních týmů a přednášek, workshopů, vytvoření výukových modulů pracovníky organizace.
  3. Konkrétní psychologická, sociálněprávní a právní pomoc osobám cílové skupiny, vytvoření vícejazyčných informačních materiálů a webových stránek zaměřených na jednotlivé komunity cizinců podle specifik jejich kulturního prostředí.

Projekt bude realizován 35 měsíců, je rozdělen do dvou etap – přenos dobré praxe ze zemí EU (17 měsíců) a implementace nových metod práce v ĆR (18 měsíců).

Plánované výstupy: 5500 podpořených osob, 500 proškolených osob, 4 vytvořená partnerství.

Partneři projektu

1) TIYE International, Utrecht, Holandsko. Jedná se o nevládní organizaci, která zastřešuje 21 národních organizací zabývajících se pomoci ženám z řad uprchlíků žijících v Holandsku. Hlavní náplní je řešení problematiky domácího násilí v komunitách imigrantů. www.tiye-international.org

2) APAV Lisabon, Portugalsko. APAV je portugalská asociace pro podporu obětem domácího násilí, jedná se o neziskovou organizaci, která poskytuje bezplatné služby pro oběti násilí. Má v rámci národní sítě 15 pracovišť, která jsou podporována 250ti dobrovolníky. APAV vytvořila příručku jak postupovat v oblasti podpory obětem domácího násilí, sexuálního násilí, násilí na dětech a seniorech. www.apav.pt

3) Interventionsstelle Wien, Rakousko. Vídeňské intervenční centrum je průkopníkem v řešení problematiky domácího násilí v Rakousku a následně i spolutvůrcem zákona na řešení problematiky domácího násilí. Rakouský model byl v roce 2004-6 implementován do ČR. www.interventionsstelle-wien.at

4) FIM Frankfurt am Main, Německo. FIM se již 25 let věnuje problematice žen imigrantek a problémům s tím spojeným. Organizace je zapojená do sítě evropských institucí pracujících s imigranty. Poskytuje společenský přínos v boji proti násilí na ženách a k podpoře multikulturní integrační politiky. www.fim-frauenrecht.de

5) Dalšími spolupracujícími organizacemi jsou Spacio Famiglia a Centro pari oportunita vprovincii Arezzo (Toskánsko) v Itálii.
Spacio Famiglia je poradenské zařízení, jehož zřizovatelem je obecní úřad Arezzo. Zařízení poskytuje odborné sociální poradenství, poradenství a psychologickou pomoc dětem trpícím syndromem CAN, rodinnou mediaci, zajišťuje přechodnou adopci dětí do rodin zdůvodu obtížných situací vpůvodní rodině, řeší problematiku domácího násilí a provozuje linku důvěry pro děti. spaziofamiglia@inwind.it

Centro pari oportunita je nestátní poradenské zařízení pro oběti trestných činů zejména domácího násilí, které provozuje také azylový dům sutajenou adresou pro oběti domácího násilí. www.didonne.it
V současné době jsme navštívili dvě partnerské organizace v Itálii, problematiku imigrantů ohrožených domácím násilím jsme diskutovali sakademickými pracovníky univerzity Roma Tre. Získané poznatky slouží jako jedny z podkladů pro zpracovávání metodiky práce s cizinci žijícími na území ČR a jejich dětmi, kteří jsou ohroženi domácím násilím.

Odkaz na Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilímwww.ic-brno.cz

Monitorovací období 1.12.2009 – 31.5.2010

V rámci tohoto monitorovacího období byla průběžně realizována aktivita mezinárodní spolupráce a byly připravovány podklady pro tvorbu metodiky práce s osobami jiných etnik ohrožených domácím násilím.

Aktivita „mezinárodní spolupráce“ probíhá průběžně od zahájení projektu. Byli osloveni zahraniční partneři Projektu, byla započata korespondence týkající se domluvy na termínech odborných stáží. Byla realizována první zahraniční stáž, a to u partnera z Itálie, stáže se zúčastnili tři pracovníci projektu. Byly zpracovány výstupy ze stáže, předloženy na poradě členům projektového týmu. Výstupy ze stáže posloužily jako první podklad pro tvorbu metodiky. Průběžně byly na základě korespondence se zahraničními partnery dohodnuty termíny dalších stáží v první polovině roku 2010.

Aktivita „tvorba metodiky“ probíhá rovněž od zahájení projektu. V rámci její realizace jsou vyhledávány odborné zdroje jako podklady pro vytvoření metodiky. Jsou průběžně zpracovávány podklady získané z první zahraniční stáže. Byla uskutečněna odborná setkání na Masarykově univerzitě v Brně Fakultě sociálních studií za účelem získání informací o sociokulturních zvláštnostech osob z jiných etnik. Již je vytvořena osnova metodiky, postupně pracujeme na jejím naplňování.Na realizaci aktivity se podílejí všichni odborní pracovníci realizačního týmu.

Stáž ve Vídni

V rámci projektu proběhla ve dnech 11.-13.1.2010 další zahraniční stáž ve Vídni, na kterou vyjely čtyři pracovnice naší organizace.

První domluvená návštěva byla v organizaci Austrian women´s shelters network, kde jsme získaly cenné informace o fungování azylových zařízení v Rakousku. Diskutovaly jsme s ředitelkou centra, které sdružuje většinu rakouských azylových zařízení pro ženy, provozuje vícejazyčnou krizovou linku a chatové poradenství. Tato organizace je focal pointem (ústředím) evropské sítě WAVE. Podrobněji jsme se zajímaly o způsoby propagace cizojazyčné krizové linky, o to, jaké množství cizinek využívá azylové ubytování a jak a kde získávají cizinky informace o sociálních službách. Veškeré informace nám budou užitečné při tvorbě metodiky práce s menšinami na území ČR.

Linka pomoci funguje 11 let, je provozována nonstop a bezplatně. Od roku 2005 je mezinárodní, komunikace s uživateli probíhá ve více jazycích. Dozvěděly jsme se, že trvalo několik let, než začala být linka cizinci využívána. Na lince pracují rodilé mluvčí – psycholožky a sociální pracovnice.

Chatové poradenství je další službou, která je poskytována 1x týdně 3 hodiny. Chat může být využíván neomezeným počtem klientek, chatující pracovnice si vybere jednu z nich, které se věnuje, ostatní chatující mluví mezi sebou jako svépomocná skupina. Obvykle službu využívá 8 chatujících zároveň.

Azylové ubytování je klientkám poskytnuto obvykle na 1 rok, během pobytu je jim nabídnuta právní pomoc a podpora psychologa či sociálního pracovníka. Po ukončení azylového ubytování mají klientky možnost získat levný obecní byt, který město Vídeň dává obětem DN přednostně.

Dalším místem, které jsme navštívily, bylo Intervenční centrum Vídeň. Poskytuje pomoc obětem domácího násilí i jejich rodinám již 13. rokem, 10 let se věnuje práci s cizinci. Intervenční centrum má 35 zaměstnanců, z nichž několik z nich pracuje výhradě s etnickými menšinami a jsou z řad migrantů. Konzultace probíhají v národním jazyce, v případě potřeby i v němčině. Cizinky se o této pomocí dozvídají zejména prostřednictvím uvítacích kartiček, které má k dispozici cizinecká policie.
Všichni pracovníci intervenčního centra poskytují klientům stejné služby v podobě odborného sociálně-právního poradenství, psycholog navíc poskytuje krizové intervence, právník pomáhá klientům s podáním předběžných opatření, trestních oznámení a ostatních návrhů včetně zastupování u soudu.

Vzhledem k tomu, že zákon o domácím násilí v ČR vznikal na podkladě rakouského modelu, zajímaly nás informace o tom, jak ve Vídni funguje institut vykázání a jaká je následná úspěšnost prodloužení vykázání. Od června 2009 je násilná osoba v Rakousku vykázána na 14 dní. Vykázání bývá prodlouženo na 1 měsíc maximálně na půl roku a pouze ve výjimečných případech na jeden rok. Za rok 2009 bylo ve Vídni 4000 vykázání a 2000 soudních podání.

Na závěr návštěvy jsme dostaly několik tipů na konference a zajímavé semináře.

Stáž ve Frankfurtu nad Mohanem

Na začátku března jsme navštívili naši partnerskou organizaci FIM ve Frankfurtu nad Mohanem. Získali jsme mnoho informací týkajících se práce s osobami jiných etnik, jednak v souvislosti s řešením problematiky domácího násilí, tak také v souvislosti s uplatněním těchto osob na trhu práce.

Ve FIM řešili za rok 2009 více než 100 případů domácího násilí u osob jiných etnik. Za jeden z největších problémů považují pracovníci FIM legislativní nařízení, které požaduje 2 roky společného manželství jako podmínku udělení stálého povolení migrantům k pobytu v Německu. To často znamená překážku k ukončení násilného vztahu.

Klientkami FIM jsou hlavně ženy, ale služby jsou přístupné i mužům. V současnosti tvoří největší procento lidé z východní Evropy, z Bulharska, Rumunska. FIM je jednou ze stěžejních organizací, která pracuje s migranty ve Frankfurtu. Zjistili jsme, že síť poskytování služeb a podpory cizincům je velmi dobře propojená. Na FIM se obrací policie, sociální pracovníci pracující s dětmi a rodinami z řad cizinců.

Ve FIM pracují s klienty sociální pracovnice, velká část z nich je původem také z jiné země, velkou výhodou je tedy znalost jazyků a kulturního zázemí, ze kterého většina klientů pochází. V případě, že pracovníci nemluví řečí klienta, není problém zajistit v krátké době tlumočníka (tlumočnici).

Poskytované služby jsou zdarma, pouze výuka Němčiny je zpoplatněna. V případě potřeby poskytuje FIM kontakt na právníky (pokud možno opět hovořící rodnou řečí klienta).

Seznámili jsme se také s projektem „LAIF“ – žít a pracovat ve Frankfurtu. Hlavním cílem je pomoci lidem, kteří se dostali do Frankfurtu z jiné země, ale je pro ně z různých důvodů těžké tam žít (pro nedostatečnou kvalifikaci, neznalost jazyka, nedostatek informací). Propagace projektu probíhá v podobě letáků ( distribuce prostřednictvím právníků, center pro cizince, cizinecké policie), pracovníci projektu bývají přítomni také na pracovištích spolupracujících subjektů .

Dále jsme navštívili azylový dům pro ženy a matky s dětmi s utajenou adresou, zde jsou také pracovnice jazykově dobře vybavené pro práci s cizinkami, nemají však žádné speciální školení. Za důležité považují dobře fungující síť kontaktů, například jako tlumočnice využívají často bývalé klientky. Spolupracují s policií, s právníky, s různými nízkoprahovými zařízeními.
Během stáže ve Frankfurtu jsme se také setkali s ředitelkou odboru pro azylovou politiku, hovořili jsme s policisty policejního prezídia zabývajícími se problematikou domácího násilí, a s právničkou, která osoby ohrožené domácím násilím zastupuje.

Lisabon

Ve dnech 1.5.2010 – 6.5.2010 jsme navštívili partnerskou organizaci APAV v Portugalsku v Lisabonu. Součástí návštěvy byl meeting s kolegy z dalších spolupracujících organizací – UMAR a JRS.

APAV sdružuje 15 lokálních poboček po celém území Protugalska a školící středisko, na práci se podílí také velké množství dobrovolníků.

S migranty pracují od roku 2005. Základem v jejich práci je předávání relevantních informací lidem, kteří přijdou žádat o pomoc. Pro tlumočení využívají služeb dobrovolníků, často ale také zvažují, zda přítomnost tlumočníka při konzultaci neznamená příliš velké omezení na úkor důvěry. Přínosná pro nás byla diskuse o tom, jakým způsobem informovat osoby ohrožené domácím násilím o možnostech pomoci.

JRS je katolická mezinárodní organizace, která pracuje s migranty od roku 2000. V organizaci pracují právník, psycholog, sociální pracovník a dva lékaři jako dobrovolníci. Všechny služby jsou bezplatné. Právní služby jsou z velké části poskytovány nelegálním migrantům. Organizace není přímo zaměřena na domácí násilí, pokud pracovník má na toto podezření, upozorňuje klienta, jaká jsou jeho práva a učí jej rozpoznat, kdy se u něj v rodině může o domácí násilí jednat.

Důležitá část práce JRS je výzkum, odborníci z jejich řad zkoumají, jak se liší praxe od legálního právního řádu. Píší články o chybějící ochraně obětí domácího násilí. Upozorňují např. na sekundární viktimizaci obětí domácího násilí, které se rozhodnou vyhledat pomoc a poté zjistí, že jim z důvodu nějaké právní bariéry, která znevýhodňuje cizince, není možné pomoci. Problém je například při prozrazení nelegálního pobytu.

UMAR je organizace bojující za práva žen, pomáhá obětem trestných činů včetně obchodu s lidmi. Poskytuje krizovou pomoc a dlouhodobou pomoc často zaměřenou na získání povolení k pobytu.

Součástí stáže byla i návštěva azylového domu se skrytou adresou, kde nám jeho ředitelka vysvětlila, jakým způsobem s klientkami a jejich dětmi pracují. Zajímavá byla informace, že náplň denního programu i témata, kterým se při skupinové práci věnují, přizpůsobují aktuálnímu složení klientek v domě.

ACIDI (Alto Comissariado para a Imigração e Diálogo Intercultural, www.acidi.gov.pt)

Bylo nám také umožněno si podrobně prohlédnout veřejnou vládní instituci, která poskytuje kompletní sociální a právní servis pro migranty. Hlavní zásadou je „poskytování služeb pod jednou střechou“ . Lidé si zde mohou vyřídit všechny náležitosti související s jejich příchodem a pobytem v cizí zemi.

Utrecht

Ve dnech 26.-29.5 jsme absolvovali studijní návštěvu v Holandsku v Utrechtu. Přijali jsme pozvání na místní policejní stanici, kde jsme se setkali s lidmi z týmu, který se komplexně zabývá problematikou domácího násilí. Zástupci policie a organizace pro koordinaci péče v případech domácího násilí Vie Ja nám představili celý jejich systém. Diskutovali jsme o podobnostech a odlišnostech v přístupu k prevenci či řešení domácího násilí – v Holandsku například neexistují intervenční centra jako u nás, jejich roli zčásti nahrazují organizace jako je Vie Ja, které mají za úkol koordinovat pomoc pro lidi ohrožené domácím násilím.

Pracují i s násilnými osobami, problém domácího násilí chápou jako mezigenerační problém, snaží se o prevenci domácího násilí, osvětu, zabránění opakování domácího násilí. Pravomoc vykázat násilnou osobu ze společného obydlí má v Holandsku starosta obce. Nabídka služeb pro ohrožené osoby se uskutečňuje přímo v domácnosti, kam se sjede celý tým odborníků.

V otázce specifik práce s lidmi z jiného sociokulturního prostředí byla zajímavá diskuse o problematice zločinů ze cti. V takových případech existuje v Holandsku speciální poučení pro policisty vyjíždějící k incidentu, kde jsou informace co mohou dělat a říkat a co naopak ne. Například se zvažuje, zda je vykázání v daném případě vhodné, aby nedošlo k vygradování problému v širší rodině. Ohledně specifik dané kultury je možnost se poradit s národním týmem specialistů.

Kolegové z Holandska také potvrdili zkušenost z jiných zemí, že domácí násilí nebývá u cizinců jako první téma v hovoru, je dobré začít hovořit i o jiných tématech, pomáhat řešit i jiné problémy a teprve pak se pokusit o téma domácí násilí. Dále jsme mluvili o legislativním rámci a azylové politice v Holandsku.

Další setkání bylo s kolegyněmi z organizace Tiye International. Jedná se o organizaci, která zastřešuje 21 dílčích poboček. Náplní činnosti organizace je práce s různými etnickými skupinami formou seminářů, školení a práce v terénu. Snahou organizace je podporovat zdravé fungování rodiny jako prevenci možných problémů. Domácí násilí je jedním z témat, kterým se zabývají v rámci speciálního projektu.

Arezzo

Naše první zahraniční stáž v rámci projektu vedla do Itálie, konkrétně do Říma a Arezza. V Římě jsme navštívili III. Římskou univerzitu, kde jsme získali mnoho cenných informací z oblasti vzdělávání budoucích sociálních pracovníků a edukátorů (sociální nebo speciální pedagog orientující se na určitou problémovou oblast klientů), kteří hrají v prevenci i v boji proti domácímu násilí ústřední roli. Edukátor je vysokoškolsky vzdělaný odborník, který má na starosti vždy jednu sociální oblast, kterou si vybere již jako specializaci při studiu (zdravotně postižení, mentálně postižení, rodiny s domácím násilím, atd.)… Edukátorovi je přidělena rodina, které pomáhá, doprovází děti v jejich problémech, pomáhá jim je řešit, je poradcem pro rodiče, úzce spolupracuje se školou i se sociálním odborem.

Naším partnerem v projektu je poradenské zařízení pro děti a rodinu v Arezzu – Spazio Famiglia, jehož zřizovatelem je obecní úřad Arezzo. Zařízení poskytuje odborné sociální poradenství a psychologickou pomoc dětem trpícím syndromem CAN, rodinnou mediaci, zajišťuje přechodnou adopci dětí do rodin z důvodu obtížných situací v původní rodině, řeší problematiku domácího násilí, pokud jsou v rodině přítomny děti a provozuje linku důvěry pro děti.

Další zařízení, které jsme v Arezzu navštívili, bylo Centro pari oportunita v provincii Arezzo (Toskánsko) Toto centrum je nestátní poradenské zařízení pro oběti trestných činů zejména domácího násilí, provozuje také azylový dům s utajenou adresou pro oběti domácího násilí – pomáhá ženám, matkám s dětmi i ohroženým mužům. Nabízené služby – psychologická podpora, sociální a právní poradenství, u zvláštních případů chráněné bydlení.

V Itálii je velmi odlišný způsob fungování státních služeb, důraz je kladen na návaznost služeb a spolupráci služeb mezi sebou, návaznost soudů, sociální správy, poradenských center. Hlavním zájmem je blaho dítěte, žádná ústavní péče, preventivné programy, aby nedocházelo k vleklým rodinným krizím.

Malmö

Na začátku října 2010 jsme navštívili švédské Malmö, abychom se mohli zblízka podívat na novou praxi, která se zavádí v severní části Evropy. Malmö je multikulturní město, 27% obyvatel pochází z jiných zemí. Jako první švédské město realizuje Malmö speciální program Karin, zaměřený proti domácímu násilí.

Tento projekt úzce propojuje 6 základních center:

  • Centrum pro ženy, ohrožené domácím násilím
  • Pomoc pro děti
  • Azylový dům pro dívky a mladé ženy ohrožené domácím násilím
  • Centrum pro muže, kteří mají problém s násilným chováním v partnerských vztazích
  • Skupina proti domácímu násilí, zahrnující specializované policejní oddělení a státní zastupitelství
  • Speciální zdravotní péče pro dívky a ženy ohrožené domácím násilím.

Všechna tato centra spolu velmi úzce spolupracují, pořádají společná setkání a pracují i na poli prevence. Směr jejich práce je vytvářen v úzké spolupráci s místní univerzitou, která v dané oblasti realizuje řadu výzkumů.

V rámci našeho krátkého pobytu jsme měli možnost hovořit s pracovníky centra pro ženy, azylového domu, centra pro muže, dále s policejní mluvčí, oddělení, které se na problematiku domácího násilí specializuje. Využívání těchto center je bezplatné, a to včetně kompletního zajištění žen, které využívají azylové ubytování. Obdobně jako v jiných zemích i zde jsou mezi pracovníky jednotlivých center lidé, kteří sami pocházejí z jiných zemí. Jsou tedy velmi dobře vybaveni jazykovými dovednostmi i znalostmi rozlišných kultur.

Mezinárodní konference v Brně

Dne 25.11. 2010 jsme v překrásných prostorách rytířského sálu Nové radnice v Brně uspořádali pro odbornou veřejnost mezinárodní konferenci v rámci projektu Stop domácímu násilí u osob z jiných etnik – zavedení nových metod a postupů v rámci spolupráce se zeměmi EU. Konference se zúčastnilo celkem přes 90 osob, z toho deset zahraničních hostů. V rámci devíti příspěvků byla diskutována témata z oblasti domácího násilí. Účastníci konference měli možnost porovnat různé přístupy k řešení případů domácího násilí v různých zemích EU (Německa, Rakouska, Holandska, Švédska, Portugalska a České republiky).

Kolegyně z Portugalské organizace APAV nám představily svoji organizaci, ve svém příspěvku zdůraznily potřebu jazykové kompetence a důležitost dobrovolníků, kterých má APAV velké množství. Každý pracovník i dobrovolník je zde proškolen v oblasti sociálních služeb a všichni mají i základní znalosti práva a psychologie. Pokud není možnost vést konzultaci v rodném jazyce klienta, využívají služby tlumočníků přes telefon.

Pracovnice Tiye International z Holandska přednesly na konferenci příspěvek o jejich metodě průlomu (Break Through Method), jejímž výstupem jsou podpůrné skupiny (Support Groups). Název metody symbolizuje snahu prolomit mlčení a veškerá tabu spjatá s domácím násilím. Tiye se řadí spíše k lobbyistickým skupinám, pracují s profesionály, pro které pořádají školení (train-the-trainers).

Další holandskou organizací, která na konferenci měla zastoupení, je VieJa Utrecht. Z příspěvku zástupkyně této organizace vyplynulo, že mají v Holandsku velmi kvalitní síť pracovišť zabývajících se domácím násilím. Jelikož je Holandsko kulturně velmi pestrou zemí, schopnost pracovat v multikulturním prostředí je nepostradatelnou schopností každého pracovníka. V azylových domech po celém Holandsku je zastoupeno cca 150 národností. Na závěr zdůraznila zástupkyně VieJa důležitost kooperace s úřady i s ostatními organizacemi.

Kolegyně z Německa se s námi podělily o zkušenosti z Poradenského centra FIM, jejichž mottem je: „Ženská práva jsou lidská práva“. Jejich organizace se specializuje na migranty a má s nimi tedy velmi bohaté zkušenosti. Nabídly nám široký přehled o situaci související s domácím násilím v jejich zemi včetně zajímavých kasuistik.

Arcidiecézní charita Praha, reprezentovaná vedoucí jedné z poraden, přinesla velmi zajímavou případovou studii cizinky, která se provdala za občana České republiky a byla nucená snášet mnoho útrap a ponižování, než se rozhodla požádat o pomoc. Při té příležitosti byl představen projekt Magdala, který se věnuje problematice domácího násilí a obchodu s lidmi.

Kolegyně z intervenčního centra ve Vídni nás nejdříve seznámily s platnou legislativou týkající se dané problematiky v Rakousku. Asi 50 % žen, které využívají služeb azylových domů pro ženy, jsou migrantky. Jako velký problém při práci s nimi vidí jejich malou informovanost o nabídce služeb, případně získání zkreslených informací. První snahou v případě nelegálních přistěhovalců je zlegalizovat jejich pobyt. Většina pracovnic intervenčního centra ovládá více jazyků a je zde snaha o to, aby konzultace probíhala v jazyku klienta.

Haider Al-Baseer z krizového centra pro muže ze švédského Malmö, přednesl příspěvek, který byl ohodnocen účastníky jako nejzajímavější. Ve své přednášce zdůraznil důležitost práce s pachateli i oběťmi – muži. Cílem jejich organizace je vylepšit soužití a porozumění mezi muži a ženami. Cílovou skupinou této organizace jsou muži, kteří mají převážně problém s agresí. Pan Al-Baseer ve svém příspěvku nastínil možnost práce s násilnými oosbami. Jeho příspěvek byl jedinečný i tím, že problematikou práce s násilnými osobami se zabývá jen velmi málo odborníků.

Mezinárodní konference v Tampere

Ve dnech 18. až 21. září 2011 se ve finském městě Tampere konala 12. mezinárodní konference organizace IPSCAN (Mezinárodní společnost pro prevenci syndromu týraného a zanedbávaného dítěte). V rámci projektu „Stop domácímu násilí u osob jiných etnik – zavedení nových metod a postupů v rámci spolupráce ze zeměmi EU“ se konference zúčastnily dvě sociální pracovnice a psycholožka projektu.

Hlavním tématem konference byla sociální zodpovědnost za zanedbávané a zneužívané děti. Problematika dětí se syndromem CAN je výzvou pro lékaře, výzkumné pracovníky a zaměstnance institucí s rozhodovacími pravomocemi stejně jako pro rodiče, jejich děti a komunity, ve kterých děti žijí. Je odpovědností všech na tyto otázky reagovat a starat se o to, aby na ně byly hledány odpovědi. Konference nabídla multiprofesní a multidisciplinární fórum pro výzkumné pracovníky, odborníky a aktivisty pro sdílení různých náhledů a zkušeností na přednáškách, workshopech a neformálních společenských setkáních. Severské, evropské a celosvětové pohledy na tuto problematiku podporují společné úsilí o zajištění bezpečí dětí a jejich rodin po celém světě.

V rámci projektu „Stop domácímu násilí u osob jiných etnik – zavedení nových metod a postupů v rámci spolupráce se zeměmi EU“ jsme prezentovali na konferenci výzkum, který se zabývá dopadem domácího násilí na děti a dále dětmi cizinců, jejichž rodiče žijí v násilném vztahu. Uvedli jsme kasuistiku klientky, která byla svým manželem – cizincem – opakovaně napadána a bylo jí bráněno ze vztahu odejít. Podrobněji jsme se zde zabývali dopadem této situace na děti.

Konference měla každý den několik bloků, které sestávaly z hlavních přednášek a velmi široké nabídky paralelně vedených workshopů a tzv. paper session.

Jako jednomu z velmi aktuálních a v současnosti sledovaných témat se mnoho času věnovalo otázkám spojeným s domácím násilím. Obecně je již na děti, jejichž rodiče žijí v násilném vztahu, nahlíženo jako na děti trpící syndromem CAN. Na finské univerzitě v Tampere probíhá více sociálně psychologických výzkumů, které jsou zaměřeny na to, jak samy děti vnímají svoje místo v rodině s DN, co by nejvíce potřebovaly od dospělých, co by chtěly dospělým říci. Inspirací pro nás byly projekty, na kterých samy děti participují ne jako oběti, ale jako tvůrci různých materiálů, tematicky souvisejících s domácím násilím. Měli jsme možnost seznámit se také s dalšími technikami, které se používají při diagnostice i nápravě problémů spojených s domácím násilím.

Děti, dospívající a rodiče

608 118 088

Osoby ohrožené domácím násilím

739 078 078

Osoby nezvládající agresivitu ve vztazích

725 005 367

Další kontakty
Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial